Večer s Erikem Satiem

Na zmíněném koncertu sopranistka Irena Troupová přednesla svým příjemným lehkým hlasem několik Satieho písní za doprovodu Moniky Knoblochové, jež tentokrát zasedla u klavíru (většinou ji známe jako cembalistku nebo hráčku na klavír kladívkový). Šlo hlavně o lyrické miniatury, ale uplatnila i svůj komický talent: v jednom z Chansonů, který odzpívala s lahví vína v ruce „v ovíněném stylu“, či ve větší ploše Chez le docteur, která pojednává o pánovi, jenž vyhledá lékaře, neboť má „plynatý žaludek“. Doktor zahájí operaci a sděluje pacientovi, co všechno v jeho útrobách našel a v jakém stavu jsou jeho orgány. Jediným číslem, které zaznělo a nebylo od Satieho, byl cyklus Francise Poulenca La courte pille, kde Irena Troupová opět vystihla změny nálad jednotlivých písní: něžný Spánek, groteskní Jaké to dobrodružství, Ba, Be, Bi, Bo, Bu a Carafon či lyrickou Královnu srdcí.

Pavel Šimáček, Opera plus, 23. 3. 2010.

Celou recenzi najdete zde.