Irena Troupová

Kratší verze životopisu ZDE.

Přední česká sopranistka Irena Troupová si vydobyla mezinárodní renomé nejprve na poli historicky poučené interpretace staré hudby, jíž se začala intenzivně věnovat již během studia hudební vědy na Karlově univerzitě. Zpěv studovala u Terezie Blumové v Praze, později u M. Corelli v Berlíně. Ze spolupráce se souborem Musica Antiqua Praha pod vedením Pavla Klikara vzešel velký počet nahrávek a mimořádně úspěšné koncerty doma i v zahraničí. V té době se zrodil i zájem o hudbu soudobou, spolupracovala např. s Petrem Ebenem, Svatoplukem Havelkou a dalšími. Po studiích působila především v Německu a brzy se stala vyhledávanou sólistkou i v dalších zemích (Anglie, Itálie, Dánsko, Švédsko, Francie, Švýcarsko, Polsko). Koncertovala s celou řadou souborů (mj. Orpheon Consort, Johann-Rosenmüller-Ensemble, Schütz-Akademie, Capella Sagittariana, Dresdener Barockorchester, Lautten-Compagney, Kijivskaja Kamerata) a dirigentů (např. Howard Arman, Joshua Rifkin, Frieder Bernius, Thomas Hengelbrock, Florian Heyerick, Vojtěch Spurný). Z této spolupráce vznikla celá řada hudebních nahrávek. Pravidelně vystupovala v koncertních řadách Státní opery v Berlíně a Berlínského symfonického orchestru. Mezi nejzajímavější operní produkce, na kterých se v době svého německého působení podílela, patří Monteverdiho Orfeo pod vedením Joshui Rifkina v Basileji, Freiburgu a Mulhouse (postavy Musica a Proserpina), dále novodobá premiéra opery Arminius H. I. F. Bibera v Salzburgu (následně vydané na CD), ale i Le malade imaginaire M.-A. Charpentiera a J.-B. Lullyho v Berlíně.

Irena Troupová je častým hostem mezinárodních hudebních festivalů jako např. Tage der alten Musik Herne, Pražské jaro, Festival de musique baroque Caen, Holland-festival oudemuziek Utrecht, Bach-Festival Sumy, Concenturs Moraviae a dalších.

K projektům staré hudby posledních let patřily programy ve spolupráci s Komickou operou (Berlín), německým rozhlasem NDR (Norddeutscher Rundfunk) a belgickým dirigentem Florianem Heyerikem (Salto vocale – průřez operami G. Ph. Telemanna), s Musicou Floreou (operní projekty – Ch. W. Gluck: La Danza, G. F. Händel: Terpsicore), ansámblem Tourbillon, Barbarou M. Willi, Jaroslavem Tůmou, Monikou Knoblochovou, Petrou Matějovou a dalšími. V současné době spolupracuje především s mezinárodním souborem Orpheon, se kterým absolvovala koncerty ve Španělsku, Rakousku a Francii a nahrála CD Marin Marais and his friends. Se členy Staatskapelle Berlin uvedla pozoruhodný projekt spojující hudební řeč baroka a moderny Musik im Dialog – Claudio Monteverdi und Luciano Berio v koncertním cyklu Státní opery v Berlíně, na který následně navázal program Bach – reloaded z děl J. S. Bacha.

Irena Troupová svůj záběr postupně rozšířila o romantickou a moderní písňovou i operní tvorbu. S písněmi německého a francouzského romantismu vystoupila několikrát v koncertních řadách FOK a České filharmonie (Rané písně G. Mahlera). Mimo jiné také uvedla orchestrální písně Chalomot yehudi‘im J. Duška s Orchestrem BERG pro EBU a písně Miloše Štědroně pro Český rozhlas.

V poslední době se výrazněji věnuje hudbě 20. a 21. století; pro Arco Diva nahrála operu Bohuslava Martinů Le jour de bonté (Den dobročinnosti). Uvedla díla Marka Kopelenta (Singspiel Musica, kantátu Agnus Dei na Pražském jaru 2012) – s Pražskou komorní filharmonií pod vedením Jakuba Hrůši se podílela na premiéře jeho skladby Pozdní sběr. Věnuje se též odkazu meziválečných autorů – V. Ullmann, E. Schulhoff, N. von Hannenheim, Ph. Herschkowitsch, s jejichž skladbami vystoupila na mezinárodních pódiích a z nichž některé nahrála pro Český rozhlas a Deutschlandfunk. Irena Troupová je též vyhledávanou lektorkou staré hudby, vyučuje na JAMU a Masarykově univerzitě v Brně, na kurzech v Čechách i zahraničí.